Základem je sbalit to nejnutnější:

1. psí lékárnička – kapky do očí, kapky do uší, krém na tlapky(polštářky), léky na zažívací problémy, pinzetu na klíšťata, dezinfekční prostředek(peroxid) a repelenty
2. potrava – pokud možno suchou stravu, na kterou je náš pejsek zvyklý
3. voda – hlavně dostatek odstáté vody pro cestu autem
4. psí potřeby – deku, pelíšek, nezapomenout na misky na žrádlo a vodu. Důležitá je také nějaká hračka s kterou si doma hraje.

Při cestě do zahraničí je důležitý takzvaný „propas“. Musí v něm být datum očkování proti vzteklině(typ, šarže), nezaměnitelné označení zvířete(tetování, čip). Dále pak musíte mít potvrzení o aktuálním zdravotním stavu(vystaví veterinář) nesmí být starší 3 dnů a potvrzení o příznivé nákazové situaci(vystaví MVS, KUS).

Cestování letadlem je dobré si dopředu dobře promyslet. Větší pejsci musí cestovat v klecích v zavazadlovém prostoru, což naši miláčkové špatně snáší a nemuseli by nám to odpustit ani za cenu koupání v moři.

Cestování autem je pro většinu našich psů všedním zážitkem. Pokud chcete cestovat s úplným nováčkem, musíte ho pomalu na jízdu autem zvykat. Pes musí být z hlediska bezpečnosti své i naší v autě zabezpečen buď v cestovní přepravce nebo v kufru odděleném mříží, ale nejpohodlnější jsou auto pásy pro psy.
Pejskovi nedávejte před jízdou potravu(mohl by zvracet). Do auta mu vezměte dostatek vody a dělejte časté přestávky pro vyvenčení a proběhnutí pejska. Nenechávejte ho koukat z okénka, mohlo by mu nafoukat do uší i očí.

Nikdy ho nenechávejte v autě samotného!

Pokud jste šťastně dorazili k moři a pejsek má možnost se také koupat(ne na všech plážích je to dovoleno), nezapomeňte na pravidelné osprchování sladkou vodou a pravidelné čistění uší a očí, mazání polštářků na packách. Jestliže váš pejsek není dobrý plavec, zvažte vzít i psí plovací vestu.

Stejně jako se pojišťujete vy, tak je důležité pojistit i svého psa(proti zranění, škodám které by mohl způsobit).

Po návratu z dovolené je dobré navštívit svého veterináře a nechat pejska prohlédnout a odčervit.

Přejeme šťastnou dovolenou a nezapomenutelné zážitky s vašimi miláčky.

Na co si dát pozor

Rozhodně si nepořizujte psa z ‘velkochovu’. Štěňata, kterým se v útlém věku lidé dostatečně nevěnují a která neprojdou tzv. socializací, mají později problém se vztahem ke psům i k lidem.

Pozor na majitele, kteří působí dojmem, že se chtějí štěńat co nejrychleji zbavit. Rovněž není dobrý nápad pořídit si psy od majitele, který je zlý na fenu, nebo dokonce i na štěňata.

Dávejte si pozor na čistotu u chovatele. Zanedbaná štěňata bez jakýchkoliv hygienických návyků budou mít pravděpodobně s čistotností problémy i později. Zvlášť při držení psa v bytě to může být pořádný problém.

Psa nebo fenu?

Pes-samec od přírody hlídá celou smečku, tedy rodinu, kdežto fenka především jejího vůdce. Pokud se však neudělají chyby ve výchově. Fenka hárá dvakrát do roka, kdežto kolem psa hárají fenky celý rok.

Pes samec bude s paničkou spolupracovat lépe, fenka zase s páníčkem, protože mnozí psi ještě respektují zákon přírody v párování. Fenky také často bývají mazlivější, zatímco psi dominantnější a více ‘teritoriální’.

Jaké plemeno si vybrat?

Pozor na módní trendy! Každé psí plemeno bylo vyšlechtěno pro nějaký účel. Například klidný a na první pohled mírný bígl byl vyšlechtěn k pronásledování zvěře ve velikých smečkách a životu oddělenému od člověka. Pokud si to novopečení majitelé neuvědomí a nechají se zmást hezkým tříbarevným kožíškem, budou asi dost překvapeni tendencí svého miláčka utéci při každé příležitosti a dát přednost stopě zvěře před přivoláním.

Pastevecká plemena, přestože někomu mohou připadat jako roztomilí medvídci, jsou určena k samostatnému životu uprostřed přírody. Spaní venku a rvačky s vlky jim potíže nečiní, zato život v městském bytě a dvě krátké vycházky denně rozhodně ano.

Každý, kdo si pořizuje psa, by se měl především sám sebe zeptat, na co si vlastně psa pořizuje. Pokud chce kamaráda na gauč k televizi, je pro něj určitě vhodný malý a dýchavičný mops, který by naopak se sportovně založeným páníčkem zřejmě příliš dlouho nevydržel.

Plemena z dalekých zemí původu myslí podobně jako lidé, kteří je vyšlechtili. Například Thajský ridgeback nebyl v Thajsku vychován k tomu, aby mohl do postele a byl mazlíkem rodiny. V Čechách se z příslušníků tohoto plemene stávají psi bázliví nebo agresivní vůči svému majiteli, protože adaptaci pro naše podmínky nezvládají.

Zdroj: hobby.blesk.cz

Do krabičky uložte

• Kartu s důležitými údaji – Vaše jméno, adresu, telefonní číslo v případě, že se něco stane s vámi a nemůžete komunikovat. Jméno a adresu s telefonními čísly na vašeho veterináře nebo veterinární kliniku. Jméno, datum narození a identifikační číslo vašeho psa, spolu s nejdůležitějšími údaji o jeho zdravotním stavu, případně názvy léků a dávky, které musí užívat.
• Vybavení doplňky – fixační textilní náhubek, případně gáza k zavázání tlamy, plastový nebo nafukovací fixační límec, nylonové nebo kožené vodítko, nůžky, nůžky s tupým hrotem, pinzeta, nůžky – kleště na drát, teploměr, injekční stříkačky v různých velikostech, sterilní injekční jehla, jednorázové rukavice, vodotěsná baterka, zvětšovací sklo, jednorázový holící strojek, špachtle, antibakteriální vlhčené ubrousky, mýdlo rozpouštějící tuky, lubrikační gel, ruční fleecová deka
• Obvazové materiály – gázové čtverce různých velikostí, sterilní i nesterilní, obvazy, samoadhezivní bandáž, leukoplast, vatové tampony, bavlněné tampony
• Nutriční materiály - rehydratační roztok, energetická pasta
• Léky – dezinfekční prostředek – Betadine, sterilní fyziologický roztok, roztok na vymývání očí, antibiotická kožní mast, antibiotická oční mast, prostředek k zastavení krvácení – Traumacel, roztok k čištění uší, tablety ke zmírnění alergické reakce, 3% peroxid vodíku (slouží k vyvolání zvracení), prostředek proti zvracení a proti průjmu, líh používá se na kůži jako chladivo, pomáhá rozložit oleje, lze použít jako sušící prostředek mezi prsty a záhyby kůže, ale nepoužívejte na rány), jedlá soda (výborná pro zklidnění svědící kůže), lepidlo na kůži

Fixační poloha

Ne každý pes dokáže v klidu ležet a nechat se vyšetřit. V takovém případě hrozí nebezpečí zranění nejen u psa, ale i u vyšetřující osoby. Proto je vhodné naučit se psa znehybnit například do fixační polohy vleže. Psa položíme na bok, přidržíme ho za končetiny (jednu zadní a jednu přední končetinu), které jsou ve styku s podložkou a rukou, kterou držíme přední končetinu, zároveň přitiskneme psovi hlavu k zemi. V této poloze se pes nemůže příliš hýbat  a můžeme ho v klidu vyšetřit.

Zdroj: BLESK nejPes

A na co se můžete ještě těšit? Nové články a detailnější informace o psech. Nová jména, která budete moci vkládat i Vy sami a mnoho dalšího.

Enjoy

Instinktivní inteligence

je u každého psa individuální a dá se změřit psími IQ testy. Vztahuje se k instinktům, které jsou vlastní danému plemeni. Některým psů například instinkt velí chránit nebo střežit majetek svého pána, jiným zase pást ovce. Někteří byli šlechtěni, aby dokázali přinášet nebo plašit zvěř, dalším je vlastní pronásledování nebo stopování. Dokonce se říká, že společenští psi vnímají citlivěji lidské emoce a lépe čtou signály v lidské smečce. Ať už je tomu skutečně tak, nebo ne, pravdou zůstává, že každý pes má svou vlastní instinktivní inteligenci, kterou byste neměli porovnávat s jinými plemeny, neboť jejich vrozené schopnosti a intelekt se příliš liší.

Adaptivní inteligence

schopnost učit se novým věcem a řešit problémy. Je u každého psa individuální a dá se změřit psími IQ testy. Adaptabilní inteligence ovlivňuje to, co se pes dokáže naučit sám. Zahrnuje jeho instinkty zajišťující přežití, schopnost adaptovat se na prostředí, učit se prostřednictvím zkušeností, řešit nové problémy, čelit nebezpečí apod. Adaptabilní inteligence se může u jednotlivých psů téhož plemene značně lišit. Zatímco všichni maďarští ohaři mají stejnou instinktivní inteligenci, jejich adaptabilní inteligence je velmi rozdílná – někdy i velmi výrazně. Rozdíly v adaptabilní inteligenci mezi psy téhož plemene lze měřit pomocí vhodných testů

Pracovní inteligence/poslušnost

je závislá na rase psa. Někdy se jí říká též sociální inteligence. Je to schopnost psů vnímat pokyny a příkazy člověka a reagovat na ně. Jde o schopnost naučenou, která může být u každého jedince jiná.

Ve své knize Inteligence psů z r. 1994 uvedl dr. Stanley Coren (autor bestsellerů, psycholog a světoznámý odborník na chování psů) seznam plemen seřazených podle sociální inteligence (projevuje se schopností plnit úkoly) – tedy podle toho, jak jsou tito psi schopni učit se od člověka.

Záleží na inteligenci?

Pokud jste v seznamu nenašli plemeno, které máte doma, nebo se rozčilujete, že váš Beník je tedy rozhodně chytřejší, než ukazuje žebříček, zadržte. Odhaduje se, že je na světě více než 400 různých plemen, takže tato inteligenční stupnice rozhodně není kompletní. A neberte ji zase tak vážně. Psí plemena bývají řazena podle toho, co se dokážou naučit od člověka. To je však jen jedna složka jejich inteligence! Každý pes má také inteligenci založenou na instinktech (vrozenou) a na schopnosti adaptace (co se dokáže naučit sám). Tyto složky ovlivňují chování psů stejně jako roli, kterou jednotlivá plemena hrají v soužití s lidmi. Ani fakt, že se vaše oblíbené plemeno při měření schopností učit se od lidí umístilo na posledních příčkách, by jej nemělo vylučovat při výběru vhodného rodinného společníka. Někteří psi jsou prostě vynikající jako lovečtí, jiní jako pracovní a z dalších zase mohou být oddaní domácí mazlíčci. Nezapomínejte ani na to, že chytrý pes může vyžadovat náročnější výcvik, pokud se má naučit přijatelnému chování a základní ovladatelnosti pro pohodové společné soužití s člověkem.
Například nejchytřejší border kolie je rozená „workoholička“, která potřebuje denně psychicky i fyzicky unavit, takže pořizovat si jen jako chytrého mazlíka na gauč by bylo opravdu pošetilé! A především – borderka potřebuje ke svému životu práci, jinak nebude šťastná…
Osobně mě na žebříčku zarazila ještě to, že mezi prvními patnácti není belgický ovčák malinois – plemeno, které je velmi často srovnáváno s kvalitami německého ovčáka (a pro mnohé svými vlastnostmi německého ovčáka dokonce převyšuje).
Někdo má dokonce teorii, že nejinteligentnější jsou takoví psi, kteří nemají potřebu poslouchat člověka a řídí se vlastním úsudkem… To už je věc názoru Pravdou však zůstává, že velmi záleží i na konkrétním jedinci. I mezi žebříčkově nejchytřejšími plemeny se najdou méně chápaví jedinci, stejně tak mezi plemeny poslední desítky se klidně může objevit psí génius.

Zdroj: muj-pes.cz

Jakého psa?

Zkuste uvážit váš životní styl, vaše fyzické schopnosti, temperament a vezměte v úvahu nároky psa. Teprve pak se rozhodujte o jeho věku, velikosti, pohlaví a o tom, zda to má být míšenec nebo pes s rodokmenem. Německý ovčák nebo barzoj se nehodí do bytu v šestnáctém poschodí, německá doga sežere tolik masa jako dvouletý lev a afgánský chrt vyžaduje stálou péči o srst. Nejdřív přemýšlejte a přemýšlejte důkladně. Když nemáte dost místa, dost peněz nebo nechcete-li se psem denně cvičit, uvažujte raději o malém psu. Malí psi žijí obvykle déle než větší plemena, ale společenská plemena mívají kratší život než malí psi jiných plemen. Jestliže potřebujete společníka, přítele nebo hlídače, proč byste pořizovali psa s rodokmene? Míšenci jsou levní, jsou k mání ve všech velikostech, věnují vám i vyžadují od vás právě tolik náklonnosti jako psi s dlouhým rodokmenem, jsou méně náchylní k chorobám a mají vrozené zdravé jádro, které vědci zdůvodňují právě kombinací přirozených vlastností hybridů.

Štěně nebo dospělý pes?

Mít štěně je radost, hlavně když máte děti. Jestli však chcete mít společníka, kterého můžete brát na procházky, je nejlepší mladý dospělý pes. Pro staré lidi je péče o štěně náročná, ale mohou docela dobře poskytnout domov odloženému staršímu psu. Ujistěte se, jestli starší pes, jehož chcete koupit, je čistotný – u psa, který prožil dlouhý čas v psinci, tomu tak nemusí být. Štěně bude potřebovat někoho, kdo mu nahradí matku, bude na něj dávat pozor, bude ho krmit, učit čistotnosti a stráví mnoho času vytvářením dobrých vzájemných vztahů. Pokud jste však celý den mimo domov, vůbec o štěněti neuvažujte.

Pes nebo fenka?

Nemusí být vždy lehké se rozhodnout, kterému pohlaví dáme přednost. Pokud se nechcete zabývat chovem, mluví proti feně několik důvodů. Ten hlavní je hárání, to je rozmnožovací cyklus, který se dvakrát do roka opakuje. Během hárání je fena přitažlivá pro psy a ti ji obtěžují, také může mít snahu utíkat a toulat se. Určitým lidem zase vadí vaginální výtok feny, obtížná bývá i falešná březost, k níž mají některé feny sklon. Kastrace nebo periodické užívání antikoncepčních léků může také podstatně zvýšit náklady na držení feny. Mnozí lidé jsou přesvědčeni, že psi jsou vyrovnanější než feny. Psi zase nemohou často odolat vábení háravé feny v okolí a vydávají se na toulky za romantickým dobrodružstvím.